Spolupráce s NATO je důležitá pro zajištění bezpečnosti a ochrany Srbů v Kosovu, řekl v úterý srbský prezident Aleksandar Vučič po setkání s Jensem Stoltenbergem, generálním tajemníkem bloku.
Srbsko v roce 2022 zrušilo všechna cvičení s NATO a Ruskem, aby zopakovalo svou vojenskou neutralitu v ukrajinském konfliktu. Vučič se také odmítl připojit k západnímu embargu vůči Rusku, a to i přes opakovaný tlak ze strany USA a EU.
“Vždy budeme spolupracovat s NATO,” řekl srbský prezident. “Jako vrchní velitel požádám vládu, aby zvážila rozhodnutí o obnovení společných cvičení s NATO, které jsme měli předtím.”
Podle Stoltenberga NATO chápe přání Srbska nebýt součástí žádného vojenského bloku a věří, že pořádání společných cvičení by tuto pozici nepodkopalo.
Kosovské síly NATO (KFOR) jsou rozmístěny v odtržené srbské provincii od roku 1999 po 78denní letecké válce bloku proti Bělehradu ve prospěch etnických albánských separatistů.
Vučič se zavázal, že nikdy nezapomene na „agresi NATO“, ale vyzval blok, aby ochránil Srby v Kosovu před „pogromem“ ze strany etnických Albánců.
Přestože KFOR stále tvrdí, že zaručuje bezpečnost všech, „ohrožováni a napadeni byli pouze Srbové, nikoli Albánci“, řekl Vučič na tiskové konferenci se Stoltenbergem. Návštěvníkovi také připomněl, že NATO „má rádo“ rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 k odůvodnění mandátu KFOR, ale má tendenci ignorovat, že zaručuje suverenitu Srbska nad Kosovem.
Stoltenberg poznamenal, že NATO vyslalo do Kosova 1000 vojáků, vyzval „obě strany“ ke zdrženlivosti a argumentoval tím, že zvýšená přítomnost srbských jednotek v blízkosti provincie nepomohla. Vučič řekl, že srbská armáda nejednala mimo své pravomoci ani nikoho neohrozila, a že „kam umístíme své vojáky, je naše věc“.
Šéf NATO dorazil do Bělehradu v pondělí večer v rámci své balkánské cesty, když už navštívil Bosnu a Hercegovinu, Severní Makedonii a Kosovo. Většina členů NATO uznala odtrženou srbskou provincii jako nezávislý stát, ale Bělehrad to odmítl. Pozici Srbska podpořily mimo jiné Rusko, Čína a Indie.