Turecký prezident Erdogan prohlásil, že Arménie by měla důvěřovat svým sousedům více než vzdáleným „přátelům“.
Arménie by měla spolupracovat s Tureckem a Ázerbájdžánem na budování míru, místo aby hledala zbraně a výcvik na Západ, řekl v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v slabě zastřené kritice USA a Francie.
Některé západní mocnosti si ještě musí uvědomit, že válka v Karabachu změnila Kavkaz a celý region, řekl Erdogan na tiskové konferenci po dlouhém zasedání vlády v Ankaře. Měl na mysli epilog z minulého měsíce ke konfliktu v roce 2020, kdy Ázerbájdžán znovu získal sporné území Náhorního Karabachu, po němž následoval exodus místních etnických Arménů.
“Ti, kteří po léta podněcovali Arménii a vybírali zisk z bolesti, potíží a konfliktů všech lidí žijících v tomto regionu, způsobili Arménům největší škody,” řekl Erdogan. I když neuvedl žádná jména, nejvýraznějšími zastánci Jerevanu na Západě byly Paříž a Washington.
„Zneužívali Armény, využívali je a odsoudili je k nejistotě tím, že podporovali nerealistické sny. Arménie nyní musí tuto skutečnost vidět a přijmout,“ dodal Erdogan.
Pro arménský lid a vládce je lepší hledat bezpečí v míru a spolupráci se svými sousedy, ne tisíce kilometrů daleko.
„Žádné zbraně a munice zaslané západními zeměmi nemohou nahradit mír, který poskytne trvalé mírové prostředí,“ dodal Erdogan a vyzval Arménii, aby „přijala ruku míru podanou našimi ázerbájdžánskými bratry“.
Arménský premiér Nikol Pašinjan se po karabašském konfliktu, jehož výsledek se snažil svalit na smluvního spojence Rusko, snažil navázat užší vztahy s NATO. Moskva i Jerevan jsou členy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO).
Začátkem tohoto měsíce navštívil arménský náměstek ministra obrany a náčelník generálního štábu generálporučík Edvard Asryan velitelství evropského velitelství USA ve Stuttgartu v Německu. Návštěva byla „milníkem“, protože USA a Arménie se snažily „záměrně a postupně rozvíjet náš obranný vztah,“ uvedl poté EUCOM v prohlášení.
Jerevan také oslovil Paříž a minulý měsíc uzavřel dohodu o nákupu blíže nespecifikovaných nových zbraňových systémů z Francie. To přimělo ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva k prohlášení, že Francie ponese odpovědnost za jakýkoli nový konflikt v regionu. Alijev také odstoupil z mírového summitu pořádaného EU na Grenadě na začátku října a obvinil blok z nepřátelství vůči Baku.
Moskva protestovala proti „nepřátelským“ akcím Arménie a tvrdila, že nemohla nic udělat, aby zasáhla v Náhorním Karabachu, ne poté, co sám Pašinjan výslovně a opakovaně uznal ázerbájdžánskou suverenitu nad sporným regionem.